Když jsme se s partnerem stěhovali do dvoupokojového bytu o padesáti metrech čtverečních, netušila jsem, že největší výzvou bude obývák. Každý centimetr plochy byl v ceně zlata a já potřebovala skloubit denní zónu s ložnicí pro naše časté přespolní hosty. První týdny jsem trávila večery na googlu s klíčovými slovy jako “rozkládací pohovka 140 cm” a “úložný prostor pod sedákem”. Až pak mi došlo, že problém není v nábytku, ale v tom, jak místnost působí. Stěny byly holé, bílé a nudné. Klasický sádrokarton s válečkem prostě nestačil. Potřebovala jsem, aby prostor získal hloubku a charakter, aniž bych musela bourat příčky. A přesně v tu chvíli jsem objevila kouzlo obkladů, které dnes znám pod názvem wall pan

Logicky se nabízela otázka, kam s postelí pro návštěvy. Klasický gauč na spaní jsem zavrhla hned, protože jeho rozklad zabere půlku pokoje. Místo toho jsem pořídila sofistikovaný kus nábytku s přezdívkou sofa bed. Vypadá jako běžná sedačka, ale uvnitř se skrývá kovový rám a kvalitní slatted frame. Když přijedou rodiče, stačí potáhnout za pásek a během deseti vteřin vznikne rovná lehátková plocha. A právě tady mi wall panels přišly vhod podruhé. Za pohovku jsem umístila tři svislé lamely z tmavého ořechu, které maskují fakt, že za nimi není okno, jen prázdná zeď. Hosté si ani nevšimnou, že sedí v místnosti bez výhledu. Panely totiž vytvářejí iluzi struktury a dodávají interiéru řemeslnou kvalitu, kterou omítka nikdy mít neb

Největší oříšek byl nedostatek místa na věci. Teenager sbírá všechno – tenisky, mikiny, power banky, ztracené ponožky. A pak najednou po něm chcete, aby uklidil postel? Nesmysl. Řešení jsem našla v posteli s vestavěnými zásuvkami. Pod matrací je místo na tři velké boxy, kam se vejde zimní oblečení, staré sešity i tenisky. Ale pozor – nesmíte zapomenout na správný základ. Matraci jsme uložili na pevný slatted frame z bukového dřeva, který pruží přesně tak, aby nedocházelo k proležení. Žádná levná dřevotříska, která po roce praskne. Když k tomu přidáte 16 cm pěnovou matraci s paměťovou vrstvou, dostanete lože, kde se teenager vyspí i po nocování u kamaráda. A co je důležité – ten slatted frame nehrabe do žeber, což u levných postelí bývá častý probl

Při výběru látky na závěsy do místnosti, kde je hlavním prvkem sedací nábytek s velurovým čalouněním, myslete na to, že barvy musí ladit, ale nemusí být stejné. Velurová pohovka v tmavě modré vypadá skvěle vedle závěsů v jemné šedé nebo béžové. Jakmile je totiž rozložená, stane se z ní obrovský kus textilu, který dominuje celé místnosti. Pokud by závěsy byly stejně výrazné, vznikne chaos. Naopak jemný závěs vám umožní, aby hosté spali pod oknem, aniž by je budilo ostré ranní svě

Složitější situace nastává, pokud máte v místnosti více oken a jedno z nich je těsně vedle rozkládacího gauče s klik-klak mechanismem. Zde doporučuji systém, kdy je garnýž delší, než je samotné okno. Látka pak visí vedle pohovky a vy ji můžete v noci přetáhnout přes opěradlo jako deku. Zní to šíleně, ale v praxi to funguje. Stačí, aby látka byla dostatečně široká a měla na spodním okraji zatíženou šňůrku, aby držela tvar. Pokud se bojíte, že se závěs ušpiní, nechte ho vyrobit z pratelného materiálu, ideálně z bavlny s příměsí polyest

Největší oříšek pro mě představovala spaní hostů. V malém bytě nemáte prostor pro hostinský pokoj, a tak musí každý centimetr pracovat. Klasický rozkládací gauč z Ikey mi po roce proležel záda. Zkoušela jsem variantu s tenkou matrací, ale hosté se budili s křivým krkem. Pak jsem narazila na koncept, který mě nadchl. Pořídila jsem praktickou pohovku s click-clack mechanismem a s pevným slatted frame. Tenhle typ rámu místo levných pružin podepře celé tělo. Když potřebujete, jednoduše sklopíte opěradlo a máte lůžko. Žádné tahání za madla, žádné hledání polštářů pod sedákem. Prostě cvak a je hotovo. Rustic interior design mi v tomto případě pomohl i v tom, že mechanismus schovám pod těžký lněný potah, který ladí s dubovým čelem post

Časem jsem zjistila, že největším problémem malých bytů není nedostatek místa, ale absence skladování. Kde schovat peřiny, polštáře a deky, když hosté odjedou? Řešení přišlo s nábytkem, který kombinuje obojí – pořídila jsem bed with storage. Jeho masivní čelo je celé z lamina napodobující beton, ale pod matrací se skrývá hluboký box na textil. Aby postel v obýváku nepůsobila jako nemocniční lůžko, obložila jsem stěnu za ní třemi řadami textilních wall panels v tlumené šedé. Nemají žádný rám, jen lehce plastický povrch, který pohltí ozvěnu a dodá prostoru na akustice. Když teď večer ležím na 16 cm foam mattress na pevné laťkové desce, cítím se jako v ložnici, ne v obýváku. A to všechno jen díky pár decimetrům vzorovaného materiálu na