Zásadní chybou, kterou dělá skoro každý, je touha mít všechno viditelné hned od vchodu. První, co jsem udělala, bylo, že jsem do rohu umístila vysokou knihovnu ze smrkového dřeva, která není průhledná. Funguje jako zástěna mezi vstupní částí a gaučem a hned ten prostor získal něco jako předsíň. Na druhou stranu jsem dala lehkou textilní závěs na kolejnici, který mohu za pět vteřin roztáhnout. Když mám návštěvu, stačí zatáhnout a najednou nikdo nevidí, že v koutě leží rozložená postel. Open space design se totiž často zaměřuje jen na estetiku, ale zapomíná na pravidlo tří zón. Potřebujete zónu pro spaní, pro denní odpočinek a pro jídlo. Každá z nich musí fungovat sama o sobě, jinak se celý byt promění v jeden velký ch

Když mluvíme o eko friendly interiérech, nesmíme zapomenout na cirkulaci. To znamená přemýšlet o tom, co se stane s nábytkem za deset let. Lze ho opravit, vyměnit potah, recyklovat jednotlivé komponenty? Výrobci, kteří nabízejí náhradní díly na pružiny nebo na mechanismy, jsou zlatým dolem. Stejně důležité je i balení. Při koupi sedačky jsem dostala jen jednu kartonovou krabici a polystyrenové výplně byly nahrazeny vlnitou lepenkou. To je cesta, jak snížit uhlíkovou stopu už při dopravě. Každý detail se počítá, od výběru laku na dřevo až po to, zda je potah pratel

Jedna věc, která mi dlouho vrtala hlavou, byl materiál čalounění. V kuchyni máme ostré rohy a malé děti kamarádek často rozlijou džus. Koženka se mi nelíbila, protože v létě lepí. Látka se zase špatně čistí. Nakonec jsem objevila pohovku s velvetovým čalouněním. Sametový povrch působí luxusně a zároveň je překvapivě odolný. Skvrny od červeného vína jsem zkoušela vlhkým hadříkem a mýdlem a zmizely beze stopy. Samozřejmě to není nepromokavá tkanina, ale díky husté vazbě se tekutina vsakuje pomaleji. Pokud něco rozlijete, máte deset vteřin na utření. Velvet navíc krásně ladí s barvou kuchyňské linky. Naše linka je matně tmavě modrá, pohovku jsem zvolila v odstínu šalvějově zele

A co když máte doma takzvaný pull-out sofa? Ten zrádný kus nábytku, který vypadá jako běžná sedačka, ale ve skutečnosti z něj vytáhnete plnohodnotné lůžko. Problém je, že po rozložení vám zbydou ty nevzhledné polštáře na opěradla. Kam s nimi? Většina lidí je hází na zem, což vypadá hrozně. Moje řešení: kupte si na ně povlečení ve stejném odstínu jako podhlavníky z obýváku. Když pak sedačku zase složíte, nasadíte ty potahy zpět. Celá sestava vypadá jako jeden kus. Důležité je nezapomenout na proporce. Když máte velkou sedačku, potřebujete i odpovídající velikost dekorativní polštáře. Malé čtverce na obřím gauči vypadají jako dečky, což není to, co chc

Řešíte problém s uskladněním věcí? Pak určitě sáhnete po konceptu bed with storage. Pod postelí máte šuplíky, kam schováte prostěradla a deky. Jenže co když máte návštěvu a potřebujete rychle vytvořit dojem uklizeného prostoru? Tady přichází na řadu trik s polštáři. Naházíte na postel pár kousků v neutrálních tónech, ideálně s různými rozměry. Já mám rád kombinaci 40×40 cm a 50×30 cm. Když je poskládáte do pyramidy, zakryjete tím celou plochu lůžka. Host si pak nepřipadá, že usedá na sklad náhradního prádla. A vy máte klid, že pod tím nikdo neuvidí ten bordel v šuplících. Je to jednoduchá finta, která funguje v každé ložnici, i té nejmen

Další past, do které jsem spadla já, je barva. V otevřeném prostoru se snažíme o vzdušnost, takže všichni saháme po bílé a světle šedé. Ale potom ten byt působí jako čekárna. Zkuste přidat jeden výrazný prvek, třeba tmavě modrou stěnu za jídelním stolem nebo zelený koberec pod gaučem. Když jsem do obývací části dala velkou vintage lampu s mosazným stojanem, divila jsem se, jak moc to změnilo celou atmosféru. Open space design neznamená, že musí být všechno jednotné. Naopak, potřebujete kontrasty, které oddělí jednotlivé zóny i bez zdí. Stačí jiná barva polštářů u sedačky a jiná u postele a vaše oči už vědí, kde jedna oblast končí a druhá začí

Řešení přišlo nečekaně. Začali jsme používat pod postelí prázdný prostor, ale klasická postel je prostě moc vysoká. Zde je zásadní zlom – místo běžné postele jsme koupili postel s úložným prostorem. Konkrétně model s výklopným mechanismem, kam se vejdou nejen přikrývky pro tři osoby, ale i polštáře a zimní kabáty. Ušetřili jsme tím doslova celou šatnu. Ale pozor – dejte si pozor na výšku matrace. Když jsem vybíral, koupil jsem matraci příliš tlustou, a pak se víko nedalo pořádně zvednout. Ideální je zvolit nižší typ, třeba 14-16 cm, aby mechanismus fungoval hladce. A pokud máte suchý sklep, řešíte problém s prostorem podobně jako my – na jaře prostě vyměníte zimní věci za letní a postel zůstane připravená pro ho