Myslím, že největší chybou začátečníků je, že se snaží nacpat do malého prostoru moc barev a zároveň moc funkcí. Moje babička říkávala: Méně je někdy více. Platí to dvojnásob, když zařizujete místnost, která musí fungovat jako obývák, ložnice i jídelna zároveň. Zvolte jednu výraznější barvu na dominantní kus nábytku, třeba na pull-out sofa s velvet upholstery, a ostatní nechte v pozadí. Když pak přijdou hosté a vy jim během deseti vteřin připravíte lůžko s kvalitní matrací a čistým povlečením, uvidíte, že ta barevná skromnost měla smysl. Celý prostor působí klidně, vzdušně a vy se v něm nestresujete tím, že máte všude rozházené věci. Domácí barevná paleta není jen o estetice, je to nástroj pro lepší život v omezených metrech čtverečn

Můj největší problém byl vždycky s ukládáním lůžkovin. Když rozložíte pohovku, potřebujete někam schovat peřiny a polštáře během dne. Naštěstí existuje praktické řešení v podobě bed with storage, tedy postele s úložným prostorem pod matrací. Ale já mám sedačku, ne normální postel. Tak jsem sáhla po variantě, kterou ocení každý, kdo bojuje s nedostatkem místa. Vybrala jsem pull-out sofa, což je typ pohovky, která se vysouvá dopředu a pod sedákem se skrývá velká zásuvka. Právě do té zásuvky ukládám všechny náhradní deky, povlečení a dokonce i zimní bundy. Ta zelená sametová kráska tak zázračně ukrývá všechen ten provozní bi

Teď ale k jádru věci: Jak sladit odstín pohovky se zbytkem interiéru? Použila jsem metodu tří barev. Dominantní je ta zelená na sedačce. Doplňkovou jsem zvolila teplou krémovou na stěnách a podlahu jsem nechala v přírodním dubovém odstínu. Třetí, akcentová barva, přišla v doplňcích: hořčicově žluté polštáře a jeden větší koberec s geometrickým vzorem. Tato domácí barevná paleta mi dává svobodu. Když chci změnu, vyměním jen pár deka nebo povlaků na polštáře, a celý prostor vypadá jinak. Důležité je nepřidávat víc než tři barvy včetně bílé nebo béžové. V malém bytě je každý další odstín riziko cha

Nesmíme zapomenout na ložnici, kde se rodinný život často láme. Není nic horšího, než když se dvě děti perou o jednu postel a vy nemáte kam uložit jejich hromady oblečení. Tady přichází ke slovu chytrý nábytek. Postel se zásuvkami není žádná novinka, ale musí mít robustní výsuv. Levné varianty mají tendenci se po roce kroutit. Kvalitní bed with storage má vysouvací šuplíky na kolečkách, do kterých bez problémů nacpete zimní pyžama nebo náhradní povlečení. Když jsme kupovali první manželskou postel pro nás, netušili jsme, že pod ni budeme schovávat i dětské hračky, které „musí zůstat na pokoji”. Teď už to víme a šuplíky jsou nejvytíženější částí náby

Další věc, kterou jsem podcenila, byla výška sedáku. Boho styl často pracuje s nízkým posezem, ale když máte v bytě starší rodiče, je pro ně těžké vstát ze země. Proto jsem zvolila pohovku s vyšším sedem, ale s měkkými polštáři, které dodají pocit uvolněnosti. Abych zachovala ležérní vzhled, přidala jsem několik kožešinových dek a macramé závěs na zeď. Tím jsem dosáhla iluze, že nábytek není dominantní, ale spíše přirozenou součástí prost

První velkou lekcí byl nákup pohovky. V boho interiérovém designu je pohovka často centrálním bodem obýváku, ale v malém bytě musí sloužit i jako postel. Klasický rozkládací gauč zabírá moc místa, když je složený. Proto jsem vsadila na model s click-clack mechanismem. Ten umožňuje během deseti vteřin proměnit sedačku v lehátko bez zvedání těžkých matrací. A co hlavně click-clack oceníte při každodenním spaní? Že nemusíte odklízet polštáře ani deky. Stačí jedno trhnutí a máte rovnou plochu o délce 190 centimetrů. K tomu jsem přidala slatted frame neboli lamelový rošt, který je sklopený přímo v konstrukci. Žádné oddělené díly, které by se válely po by

Někdy se mě ptají, zda je lepší jít do neutrálních tónů, nebo si dovolit výraznější barvu. Moje zkušenost je jednoznačná: neutrální základ u velkých kusů, ale odvaha u doplňků. Klasickou bílou sedačku bych nedoporučila nikomu, kdo má rád kávu nebo pije červené víno. Ušpiní se okamžitě. Zato sytě zelená nebo tmavě modrá pohovka vypadá elegantně a skvrny na ní nejsou tak vidět. Navíc ta barva udá tón celé místnosti. Když jsem přesouvala svoji pohovku do nového bytu, zjistila jsem, že jsem schopná ji sladit úplně s každým typem podlahy. Ať už máte světlý dub, tmavý ořech nebo šedou dlažbu, zelená a modrá fungují jako univerzální spo

Když jsem zařizoval byt 2+1 o padesáti čtverečních, každý centimetr musel makat. Žádný samostatný pokoj pro hosty, žádné špajzky na lůžkoviny. Living room flooring tady muselo snést dvě role: běžný provoz s kávou na konferenčním stolku a párkrát do měsíce spaní na dvě osoby. Zvolil jsem vinylové dílce v odstínu světlého dubu. Důvod? Jsou dost měkké na to, aby na nich člověk stál bosý, ale zároveň odolné vůči posouvání nábytku. A hlavně pod ně můžete dát tenkou akustickou podložku, která při rozkládání pohovky netlumí zvuk jako tlustý koberec, ale ani nevrže jako levný lamin